Betonový plot jako ochranná bariéra
Znáte lidové pořekadlo, které praví, že „co oči nevidí, to srdce nebolí“? Mohli bychom si jej vyložit tak, že co nemáme vysloveně na očích, netrápí nás. Je to tak, lidský zrak je totiž nejúžasnější vjem a vždy nás propojuje s prostředím nebo s lidmi či předměty, které sledujeme. Může to pak znamenat i to, že nás něco zrakem upoutá a chceme se tomu přiblížit. Typickým příkladem jsou pro muže krásné ženy, a snadno si to můžete ověřit v praxi – za krásnou ženou se na chodníku ohlédne snad každý normální zdravý heterosexuální chlap, je to přirozené, protože pro muže je vždy krásná žena výzvou k sexuálnímu dobrodružství.
Muži mají také v sobě zakódováno oplodňování žen pro zajištění pokračování lidského rodu, a pomineme-li etická a společenská pravidla, kdy respektujeme rozhodnutí ženy být ve šťastném manželství, je pak každá svobodná a nezadaná ženská bytost pro muže zajímavá pro bližší seznámení. Jenže ne každý muž je na úrovni, že ctí soukromí. Jsou i tací, co jej zneužívají a neštítí se ženu dokonce znásilnit. Tímto vám chceme naznačit, že ke znásilnění může dojít hlavně tam, kde tomu jde žena „naproti“, to znamená chová se vyzývavě a obléká k tomu vhodný oděv.
Typickou situací je slunění a pobyt na zahradě o samotě, kam je zvenčí dobře vidět. Například se dívka posadí na lehátko jen v plavkách malé velikosti, a vystaví své krásné tělo na odiv všem kolemjdoucím, kteří ji sledují za drátěným plotem. Když si pak nějaký „kriminálník“ takovou oběť vyhlédne, ni mu nestojí v cestě si na ni počíhat při odchodu z domu a zatáhnout jí třeba do lesa a znásilnit. Právě proto má svůj význam chránit své soukromí a stavět kolem pozemku v exponovaných místech například ploty z betonových desek, které nahrazují zdi a zídky, a skrze něž pak není nic vidět. A tam, kde zvenčí není nic vidět, si může dívka dovolit svléknout třeba i plavky a opalovat se tu nahá bez obav z nějakého znásilnění.